Veřejné lékarenství

Cíle projektů eHealth

Cíle projektů eHealth v České republice

zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

1. Elektronická zdravotnická dokumentace

Cílem projektu je vytvoření jednotné platformy, založené na mezinárodních standardech, umožňující výměnu strukturované zdravotnické dokumentace mezi jednotlivými poskytovateli zdravotních služeb s významnou úlohou pacienta v celém procesu. Zdravotní dokumentace zůstává uložená distribuovaně v místech svého vzniku (což odpovídá současnému znění zákona 20/1966 Sb.) a výběry z ní budou k dispozici prostřednictvím navržené platformy na základě standardizovaných požadavků oprávněných osob.

Pro zdárný průběh projektu je rovněž důležité zavedení systému jednoznačné identifikace pacientů a zdravotnických zařízení.

Systém elektronické zdravotnické dokumentace by měl splňovat tyto základní požadavky:

Dostupnost dat v nepřetržitém režimu on-line; bezpečný přístup k datům on-line.
Interoperabilita s navazujícími systémy a službami, které jsou součástí eHealth včetně stávajících i uvažovaných informačních systému budovaných v rámci EU.
Dostupnost dat s pomocí web technologie; bezpečný přístup k datům prostřednictvím internetu.
Zabezpečený, autorizovaný a auditovatelný přístup k datům a transakcím s nimi.
Sdílení dat přes definované rozhraní v komunikačních sítí, které propojují komunity zdravotnických pracovníků a jednotlivé poskytovatele.
Maximální strukturovanost uložených informací, omezení množství volných textů ve zdravotní dokumentaci
Podpora multimediálních formátů uložených informací.
Otevřenost vůči vývoji aplikací a služeb poskytovaných komerční sférou.
Záruka vysoké dostupnosti, zálohování a integrity dat.

2. Elektronická preskripce

Systém pro elektronické předepisování léků – elektronická preskripce – se má stát jedním z nástrojů pro přenos receptů, který by měl částečně nahradit či lépe doplnit stávající způsob přenášení papírového receptu mezi občanem, lékařem, lékárníkem a následně plátcem zdravotních služeb. V budoucnu si lze představit i převažující či výhradní formu elektronických receptů v České republice.

Cílem projektu je umožnit elektronickou komunikaci mezi lékařem, který léky předepisuje, lékárnou, která léky vydává pacientovi, plátci zdravotní péče zastoupené zdravotními pojišťovnami a také příjemci zdravotní péče – samotnými pacienty.

Tento systém nejen poskytne nové možnosti všem zúčastněným stranám, ale také přispěje ke zvýšení kvality poskytované lékařské péče. Již samotný elektronický přenos receptů v rámci jednoho zdravotnického zařízení přináší množství výhod, implementace elektronického systému v rámci většího územního celku nabízí i výhody další jako jsou:

Zvýšení bezpečnosti procesu (možnost redukce duplicitní preskripce)
Zefektivnění řízení preskripce (přehled a včasná kontrola účtů a limitů)
Zvýšení kvality (odstranění nečitelnosti, on-line dostupné aktuální přehledy léčiv)

Občané získají komfortní přístup k informacím o realizované medikaci a přehled o celkové výši spoluúčasti. Minimalizuje se nutnost opakovaných návštěv z důvodů periodické medikace.

Lékařům projekt umožňuje lépe nakládat s časem, zjednodušuje opakované vystavování receptu , zlepšuje dostupnost „lékové historie“ pacienta a tím i zvyšuje bezpečnost medikace. Předpokladem přístupu k medikaci předepsané jiným lékařem je ovšem souhlas pacienta.

Lékárny mohou informace z elektronického receptu použít přímo k vyúčtování vydaného léku zdravotní pojišťovně a významným způsobem se tak omezí práce při přepisování identifikačních údajů pojištěnce. Při souhlasu pacienta s dostupností údajů vede lékové historie pacientů k eliminaci duplicitního výdeje a snazší generické substituci léčiv.

Zdravotním pojišťovnám projekt umožní operativní on line přehled o objemu vydaných léčiv, pružnou kontrolu lékové politiky a pojistných plánů. Úsporu může přinést i redukce nákladů na léčbu následných komplikací.

Technologicky bude projekt zabezpečen na dostupných komunikačních a zabezpečovacích technologiích, infrastrukturní vybavenosti zřizovatele a provozovatele centrálního úložiště elektronických receptů a nezanedbatelně vysoké technologické a odborné vybavenosti poskytovatelů lékárenské péče.

3. Elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotnických služeb, elektronický platební styk

Elektronická identifikace pojištěnce povede k přiřazení pojištěnce vůči zdravotní pojišťovně a zdravotnímu plánu. Elektronická identifikace umožní přesnou identifikaci pojištěnce jak v rámci ČR tak i mezinárodně, zejména s ohledem na platnou legislativu v Evropské unii a volný pohyb osob v rámci jednotného trhu. Identifikace pojištěnce spolu s identifikací poskytovatele zdravotnických služeb pomůže v racionalizaci systému zdravotního pojištění.

Jejich uskutečnění znamená zásadní posun:

v objektivizaci sledování informačních vstupů ve zdravotnictví
ve sledování adresných informačních toků ve zdravotnictví
a v úspoře režijních provozních nákladů systémů pojištění i poskytování péče.

Elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotnických služeb bude centrální certifikační platformou (certifikát a elektronický podpis) opravňující k práci s elektronickou zdravotní dokumentací a k přístupu do informačního systému pojištěnců.

Elektronické identifikátory pojištěnců a poskytovatelů zdravotnických služeb budou úzce navazovat na registry pojištěnců, zdravotnických pracovníků a poskytovatelů zdravotnických služeb a budou rovněž sloužit pro potřeby elektronické preskripce.

Elektronický identifikátor (pravděpodobně čipová karta) by měl rovněž umožnit elektronický platební styk a usnadnit platby z individuálních účtů pojištěnců. Kartu je možno využít např. i pro úhradu regulačních poplatků u lékaře.

Projekt může být úspěšný pouze tehdy, když budeme považovat elektronický identifikátor za základní stavební prvek eHealth.

4. Registry a konsolidace resortních dat

Projekt by měl změnit způsob vzniku, rozvoje, provozování a využívání všech typů registrů a to včetně položení technologických základů umožňujících bezpečnou a efektivní komunikaci mezi subjekty, které do registrů poskytují data a vlastním registrem tak, aby i vlastní naplňování registrů bylo efektivní to zejména s ohledem na validaci pořizovaných dat s co nevyšší možnou podporou automatizace těchto validací. Toto je důležité zejména s ohledem na vytěžování dat z registrů kde aktuálnost a správnost dat je zásadní.

Takto pořizovaná data bude možné takřka v reálném čase zpracovávat pro účely statistiky, predikce a dalších. Jednoduše řečeno tedy revidovat a změnit strategii NZIS (Národní zdravotnický informační systém) z hlediska odborného i technologického.
V současné době je v oblasti zdravotnictví provozována celá řada registrů.

Podle typu lze tyto registry rozdělit na:

Hygienické, řešící převážně oblast dozorovou a epidemiologickou,
Zdravotní, soustřeďující se na informace o onemocněních nebo výkonech
Organizační a informační, které slouží převážně ke správě či integraci ostatních registrů, k hodnocení efektivity zdravotní péče či hodnocení informačních zdrojů

Všechny tyto registry mají různé správce, jsou provozovány na různých místech, jsou vytvořeny v různých technologiích a jejich vývoj není žádným zásadním způsobem koordinován.

Technologicky bude NZIS koncipován jako jednotné aplikační a datové prostředí s jasně definovanou strukturou funkcí, kde každý z integrovaných registrů bude vytvořen jako zásuvný modul pro zajištění udržitelného rozvoje NZIS. Tato koncepce bude plně odpovídat bezpečnostním standardům MZČR a dalším v plném souladu s ČSN/IS0 27000.

Vytvořením jednotného komunikačního prostředí na úrovni všech zdravotnických sítí pomocí definování datového standardu kompatibilního s mezinárodními standardy, bude usnadněna výměna a sdílení dat nutná při začleňování do mezinárodních a zejména evropských struktur poskytování zdravotnické péče a sdílení zdravotnických informací. Jednotné komunikační prostředí má bezprostřední vazbu i na další projekty e-health, zejména na elektronickou zdravotnickou dokumentaci, e-preskripci, identifikaci a portál.

Důležitým subprojektem bude vybudování národního registru zdravotnických pracovníků způsobilých k samostatnému výkonu zdravotnického povolání (Národní Registr Zdravotních Profesionálů) a propojení s portálem vzdělávání. Vytvoření národního systému pro rozvoj a pregraduálního a zejména postgraduálního vzdělávání zdravotnických pracovníků s využitím moderních informačních technologií a telemedicíny. Napojení systému monitoringu celoživotního vzdělávání na národní registr zdravotnických pracovníků, a tím zajištění systému evidence celoživotního vzdělávání a výkonu zdravotnického povolání a snazší orientace v nabídce vzdělávacích akcí.
Registr bude sloužit také pro účely ověření oprávnění osob vstupovat do aplikací eHealth (např. zdravotnické dokumentace)

Subprojektem bude také konsolidace zdravotnických dat, které nejsou shromažďovány v registrech, ale ÚZIS pro statistické účely

Dalším subprojektem bude zavedení nezávislého dohledu nad finanční situací pojišťoven a plnění jejich povinností při zabezpečování dostupnosti zdravotních služeb tj. ustanovení Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami jako nezávislého nepolitického regulátora, který vyplývá z v současné době připravované legislativy. Mezi základní činnosti pak musí patřit mj. pravidelné informování úřadu o hospodaření a činnosti zdravotních pojišťoven, dohled nad finančním zdravím, dohled nad plněním povinností zdravotních pojišťoven v oblasti zabezpečení zdravotní péče pro jejich pojištěnce a poskytování informací o zdravotních plánech pojišťoven vůči pojištěncům.

5. Klinické rozhodování, klinické protokoly a Health Technology Assessment (HTA)

Standardizačními aktivitami se podpoří zpracování obecného schématu struktury, obsahu a algoritmů pro vypracovávání jednotlivých konkrétních postupů, tj. standardů, doporučených postupů, klinických protokolů a dalších. Tyto aktivity mají směřovat především k trvalému zvyšování kvality a bezpečnosti poskytovaných zdravotních služeb a snížení nákladů.

Formy zpracování standardů jsou různé. Neexistuje žádný jedinečný nadnárodní formální předpis, který by bylo možné jednoduše převzít. V České republice není osvojena ani žádná jednoznačná nadnárodní nomenklatura s výkladem pojmů jako je „doporučený postup“, „standard“, „protokol“ atd. Jedním s cílů by tedy mělo být vytvoření nomenklatury pro tuto oblast s výkladem pojmů, které budou používány. Zde existuje možný průnik se zadáním projektu TF05, jehož zaměřením je mimo jiné i široká nomenklaturní oblast. Standardy až dosud vytvářené se prezentují ve formě volného textu, který popisuje doporučení postupu ve variantách (doporučený postup, guideline), nebo striktně předepisuje jedinečný doporučený postup (protokol, standardní operační postup (SOP) atd.). Někdy jsou využívány vývojové diagramy (algoritmy), které graficky zobrazují jednoznačné varianty postupu. Standard (jako „norma“ měřitelná a jednoznačně ověřitelná) by měl vždy obsahovat měřitelné parametry s obvyklými hodnotami (doba trvání, výsledky atd.).

Záměrem je optimalizace využití aktuálních klinických informací vycházejících z medicínského výzkumu v praxi. Materiály v oblasti řešených projektů nejsou dostupné v patřičných informačních systémech ani v jiné elektronické formě, čímž se omezuje možnost využití těchto výsledků v praxi. Podobná situace je i v oblasti informací o optimalizaci kvality léčebné péče. V současnosti nejsou v českém prostředí zmapovány informační zdroje, které jsou v uvedených oblastech k dispozici.

Projekt by měl také změnit přístup k problematice využívání standardů, guidelines, klinických protokolů a systémů pro podporu klinického rozhodování, definovat základní pravidla pro jejich používání a kontrolu a navrhnout vhodnou technologii pro jejich provozování. Oblast HTA se soustřeďuje na bezpečné a efektivní používání definovaných a auditovaných medicínských technologií, což je oblast, která je významná pro další rozvoj zdravotnických systémů a jejich finanční udržitelnost.

Projekt může být řešen speciální agenturou pro řešení HTA, která by byla za tímto účelem zřízena.

6. Portál, vzdělávání a telemedicína

Realizace projektu by měla především zvýšit informovanost občanů o systému zdravotních služeb, kvalitě poskytovaných služeb, poskytovatelích služeb, právech pacienta, financování zdravotnictví, odborné informace pro laika o zdraví a nemoci, lécích a další informace v závislosti na aktuálních potřebách.

Portál umožní přístup ke zdravotní dokumentaci pro občany a stane se důležitým východiskem pro aktivní zapojení pacienta do procesu prevence a poskytování zdravotní péče. V současné době jsou zdravotní záznamy a další informace nejčastěji roztroušeny v rámci řetězce poskytovatelů zdravotní péče a pacient/občan nemá zajištěn konsolidovaný přístup ke své zdravotnické dokumentaci. Realizace zabezpečeného a zároveň jednoduchého přístupu k závazné zdravotní dokumentaci umožní zásadní posun v aktivní roli pacienta a jeho interakci se zdravotnictvím. Realizací portálu nedojde k centralizaci údajů o pacientech. Mělo by však dojít k vytvoření specifikace jednotné, technologicky otevřené platformy pro umožnění snadné a bezpečné komunikace jednotlivých účastníků procesu poskytování zdravotnických služeb .

Projekt portálu musí být v přímé návaznosti na ostatní projekty e-health a čerpat z jejich dat a informací, zejména systému elektronického zdravotního záznamu, elektronické preskripce, či registrů (například z registru zdravotníků)

Očekávaným přínosem portálu je rovněž zkvalitnění a zvýšení dostupnosti v oblasti pre/postgraduálního vzdělávání. Elektronické materiály umožňují mj. i rychlou aktualizaci, mohou se v nich odrážet nejnovější poznatky z vědecké oblasti a tak budou kvalitní výukové materiály přispívat ke zkvalitnění péče o občany. Ve spolupráci s univerzitami a dalšími vzdělávacími institucemi dojde k vytvoření systému pro elektronizaci vzdělávání, tvorbu jednotné struktury e-learningových lekcí a zavedení systému pro evaluaci vytvořených materiálů a znalostí.

Projekt podpoří rozvoj informačních technologií (telemedicíny) v oblastech distančního hodnocení výsledků, konzultací s dalšími odborníky, v systému pro podporu rozhodování, vzájemného propojení pacientů, lékařů, ošetřovatelů, dalších poskytovatelů zdravotní péče a členů rodiny pacienta.

Z organizačního i technologického hlediska bude Portál koncipován jako moderní technologická základna pro zpracování a publikaci informací s integrovanými prvky automatizované podpory sběru a přípravy informací, které následně bude upravovat redakční rada.